Po jednání vlády dne 17. 10. 2018 vystoupil na tiskové konferenci pan premiér a současně i předseda Rady vlády pro NNO Andrej Babiš s informací, že byla schválena dotační politika NNO pro rok 2019 a že výše financování NNO by měla být 7,2 miliard Kč. Vyjmenoval, komu všemu se přidává, zapomněl ale dodat, že oproti roku 2016 by dotace poklesly o 679 milionů Kč. Na druhé straně se uvádí srovnání s rokem 2018, pro který nemohou být data úplná, i v tomto roce zřejmě došlo k poklesu ve srovnání s dostupnými daty roku 2016.
Data za rok 2017 nebyla vládou schválena vůbec a nejsou proto veřejně dostupná. Pokles oproti tomuto roku je však ještě mnohem vyšší. V průběhu letošního roku jsme si jako členové Rady vlády pro NNO kladli otázku, proč byl standardní Rozbor financování NNO připravovaný již po několik let Centrem pro výzkum NS při MU Brno vládou zamítnut. Data z této studie sice v mediálním prostoru kolují, nejsou však oficiální. V souvislosti s usnesením vlády č. 668 ze 17. 10. 2018 se účel zamítnutí objasnil. Vláda nemá zájem o existenci veřejně dostupných dat z oblasti NNO, aby mohla manipulovat a mlžit.
V příštím roce výrazně vzroste financování v oblasti tělesné výchovy a sportu. V roce 2016 tam bylo alokováno 2,5 miliard Kč (32 % z celkového objemu dotací), v roce 2019 částka vzroste na 4,5 miliard Kč (62 % z celkového objemu dotací poskytnutých v rámci Státní dotační politiky). Tyto prostředky by měla zřejmě rozdělovat dosud neexistující Agentura pro sport. Je známo pouze to, že by ji měl vést poslanec ANO Milan Hnilička. Pravidla či kritéria pro přidělování dotací sportovcům v příštím roce jsou ale koncem října stále v nedohlednu.
Zatímco v ostatních oblastech státní dotační politiky dochází ve srovnání s rokem 2016 jen k mírnému kolísání, k výrazným skokovým změnám dochází tedy u tělesné výchovy a sportu (nárůst téměř o 2 miliardy Kč), a naopak, u sociálních služeb by mělo dojít dle říjnového usnesení vlády k dramatickému poklesu, a to o 3,2 miliardy Kč. Je však třeba vzít v úvahu, že právě v roce 2017 došlo ke změně metodiky evidence, protože státní prostředky na sociální služby jsou rozdělovány prostřednictvím krajů. Možná nebude pokles tak hrozivý, dokonce by prý mělo dojít k nárůstu o 53,4 milionů Kč. Ale ve srovnání s čím, když data dostupná nejsou? Současná vláda se holedbá úsilím o transparentnost, ale tento případ je přesným opakem.
Oblast sociálních služeb vždy znamenala téměř polovinu státních dotací (48,1 % v roce 2016), v příštím roce je dle oficiálních dokumentů vlády plánováno jen 0,6 miliard Kč (8,1 % z celkového objemu). Tyto státní dotace se rozdělují prostřednictvím krajů, které z vlastních rozpočtů poskytly v roce 2016 dalších 576 milionů Kč. To by znamenalo, že ani kraje nebudou schopny více než třímiliardový výpadek na sociální služby nahradit a že budou zachraňovat především jimi zřizované příspěvkové organizace. Na neziskový sektor by pak nezbylo téměř nic. Pokud bude někdo na základě dostupných dat protestovat, bude to vítaná příležitost pro premiéra kontrovat, že tomu nikdo kromě něj nerozumí. Záměrná mlha a chaos jsou tedy vhodným marketingovým nástrojem, jak oponenty umlčet.
V přímém kontrastu je vyjádření předsedy vlády z června 2018: „Od roku 2013 prostředky na platy ve veřejném sektoru stouply o 77 miliard korun, to je 61 procent. Za šest let, tedy včetně roku 2019, je nárůst platů minimálně deset procent ročně. Průměrný plat se navýšil z 23 857 na 35 212 korun měsíčně, to je o 47,6 procenta.“ Státní rozpočet na rok 2019 počítá se zvýšením objemu prostředků na platy o 6 procent u ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, tedy například příslušníků bezpečnostních sborů, nepedagogických pracovníků či úředníků. Celkový dopad bude 8,8 miliardy korun. Náklady na zaměstnance státu tak dosáhnou v r. 2019 závratných 212 mld. Kč. Ty miliardy je třeba někde zajistit, stane se tak bohužel a zřejmě záměrně na úkor občanské společnosti?
Věříme, že toto pro nestátní neziskové organizace v sociální oblasti likvidační rozhodnutí, které proběhlo ve vší tichosti, bude doplněno financemi z jiné kapitoly. V létě prohlásila ministryně financí, že by se jí líbilo krácení dotací o 3 miliardy Kč. To vyvolalo zděšení mezi neziskovými organizacemi a mnohé tvrdily, že by bez peněz od státu skončily. Premiér Babiš později rovnal spor tím, že si slova Schillerové novináři i veřejnost špatně vysvětlili. Ve skutečnosti k tomuto krácení ve státní dotační politice došlo, ale nikoliv pro celý neziskový sektor, ale hlavně pro sociální služby, ačkoliv ministryně ve výše uvedeném vyjádření prohlašovala, že právě na tomto sektoru šetřit nehodlá.
Z této nejasné zprávy pro většinu NNO, jež poskytují sociální služby, vyplývají dvě otázky:
- Jedná se skutečně o cílenou likvidaci nejméně 2 tisíců neziskovek, které státní dotace čerpaly?
- Nepřipomínají vyjádření pana premiéra i ministryně financí slova zmateného krále z pohádky Pyšná princezna: „Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil“?
Ing. Martina Berdychová, předsedkyně ANNO ČR
