Zastřešujeme nestátní neziskové organizace v České republice

I nevládní organizace by měly mít možnost vydělávat, říká Jaromír Hron

Asociace nestátních neziskových organizací vznikla v roce 1998. Zastřešuje desítky nevládních z oblastí sociální, zdravotní, ekologie, volného času, práce s dětmi a mládeží, kultury, umění, poradenství, vzdělávání či sportu. „Ministerstvo financí již požaduje, abychom jako neziskovky přispěly ke každému projektu pěti procenty. My státu odvádíme daně a ještě si máme přispět na programy. Z čeho? To nedává smysl, uvedl předseda Asociace Jaromír Hron na konferenci o sociální udržitelnosti Good Company Circle, jejíž mediálním partnerem je server Newstream.cz.

Dialog o budoucnosti společnosti je důležitý. Díky němu se propojuje byznys, neziskový a veřejný sektor. V jaké situaci se dnes svět neziskových organizací nachází?

Na úrovni požadavků státu jako našeho partnera je důležité si uvědomit, že nestátní organizace nemusí mít přídomek neziskové. To znamená, že i segment nestátních organizací může mít svou vedlejší hospodářskou činnost a může si tak vydělávat a být v černých číslech, a je to v pořádku.

Co tedy nevládní organizace potřebují od státu?

Potřebujeme nejen dostávat finanční příspěvky, dary, dotace na svoji činnost a užitečné rozvojové projekty v řadě oblastí, ale zároveň každá organizace má vlastní aparát a vlastní náklady na provoz a ten se samozřejmě z žádné dotace nehradí.

Jaké změny ve vztahu se státem by nevládkám prospěly, co požadujete?

Měl by být jasný solidární postoj státu a nestátních organizací. Ty by měly být v pozici partnera a ne toho, kdo jen prosí o peníze.

Dochází v průběhu let k nějakým změnám?

V rámci uplynulých třiceti let se určitě mnoho změnilo a mění se systémy dotační politiky jednotlivých ministerstev a spolupráce státních a neziskových organizací se narovnává. Zároveň je důležité hovořit právě o tom, aby nestátní společnosti mohly hospodařit a generovat zisk. Není to nic nemravného, ani nezákonného.

Co by se s případným ziskem dělo?

Samozřejmě si ho nechceme rozdělovat mezi sebe, ale vracet ho do naší činnosti, práce a rozvoje. Dalším problémem je dotační nejistota.

Je zde nějaký posun k lepšímu?

Dotace, které jsou roční, či víceleté jsou jednorázové a není na ně právní nárok. Proto se nemusí výzva na již fungující projekty opakovat. Financování je tak velice iluzorní a nestátní sféra tak musí stále čekat, zda se dotační výzva bude opakovat. To vytváří obrovskou nejistotu a riziko.

Přednost tedy mají nové projekty?

Nedá se predikovat, zda se projekt udrží na rok, či pět let. Jestli na to budou finance. Většina národních či evropských dotací jde na nové a inovativní projekty. Máme velkou síť například sociálních služeb, nebo služeb, které se týkají občanské společnosti a životního prostředí, ty jsou velice potřebné a důležité, ale fakt nejsou inovativní. Na to z logiky zadání výzvy tyto služby nemohou dosáhnout, protože roky dělají prakticky stejné věci. Každý rok se v takových organizacích funkční inovativní projekt navrhnout ani nedá.

Michal Nosek, 13. 10. 2024

Sdílejte: